Jak vzniká vlhkost a s tím spojená plíseň?

Trocha fyziky neuškodí, nebojte nebudu Vás zatěžovat fyzikálními zákony, vzorečky, teplotou, tlakem, rosným bodem. Radši Vám to ukážu na jednoduchém příkladu a tento pokus si klidně můžete vyzkoušet i doma.

Nebojte je k tomu potřeba houbička, voda a nějaké sklo nebo zrcátko.

Dost často slyšíte ,,máte suchý, vlhký vzduch,, co to vlastně znamená? Voda je přirozenou součástí naší atmosféry, takže vzduch s nějakou obsaženou vodou už vstupuje do interiéru, další do něj dodáváme, dýcháním, pocením, sprchováním, zaléváním kytek atp. Voda má přirozenou schopnost odpařování, a to za každé teploty.

Relativní vlhkost vzduchu je, čím více dýcháte, koupete se, zaléváte, tím více je interiér nasycen molekulami vody a zákonitě musí dojít k nasycení a pokud se nemá kam odpařovat a kudy odcházet dosáhli jsme relativní 100% vlhkosti. Pára nám kondenzuje ze stavu plynného do kapalného. V teplém období od jara do začátku podzimu, se plísním všeobecně daří méně, je to dáno přirozeným vysycháním půdy, zdiva a plísním schází to
nejdůležitější, chladno a VLHKOST. Plísně se vytvářejí v prostředích s vysokou vlhkostí.

V dřívějších dobách se topilo v krbech, otevřených ohništích a více se větralo.

I staré domy mohou být náchylné k plísním, pokud jsou vystaveny dlouhodobé vlhkosti nebo pokud nejsou správně udržovány. Většinou je na nich proveden neodborný zásah. Dojde pak k narušení přirozeného mikroklimatu, například proražením obvodových zdí pro elektrické vedení, vodu, plyn a odpadů. Dnes se plísně často vyskytují v bytech s nevhodně provedenými stavebními úpravami, kde je příliš mnoho zalévaných květin nebo v málo vytápěných, nedostatečně větraných a málo
používaných bytech.

Materiály

Staré domy byly často postaveny z materiálů, které přirozeně absorbovaly a odpařovaly vlhkost, což pomáhalo udržovat vnitřní prostředí suché (opukové nebo pískovcové základy, jednoduché omítky). Dnes je tomu jinak.

Větrání

Staré domy byly často lépe větrané než moderní domy, což pomáhalo snižovat vlhkost v interiéru (dnes jsou zateplené fasády, nová plastová okna, zateplení a utěsnění střech).

Špatně dodržené technologické postupy

Proč se tvoří plíseň v bytě?

Plíseň je druh houby, která se vyskytuje téměř všude kolem nás. Existuje mnoho různých druhů, ale téměř všechny mají společné to, že potřebují k přežití i růstu vlhké a chladné prostředí. Mohou se tak objevit v podobě černých, zelených někdy i chlupatých skvrn na různých površích, včetně stěn, stropů a podlah uvnitř Vašeho bytu či domu. Na častý výskyt plísní si stěžují majitelé starších domů, bytů, kteří vyměnili stará dřevěná okna za plastová a která utěsní dům tak dokonale, že v domě neprobíhá přirozená výměna vzduchu. Známou skutečností je, že na teplém zdivu se plísně moc nevyskytují, ale je velkou chybou si myslet, že se vše vyřeší zateplením fasády.

Bez odstranění příčiny vlhkosti může dojít paradoxně ke zhoršení
stávajícího problému s výskytem plísní.

Léčit nebo vyléčit?

Slovy klasika: léčit či vyléčit, to je to oč tu běží…. Jistě, pokud použijete dostupné chemická prostředky, jako jsou čističe, sanační prostředky proti plísním atd. zbavíte se jich, ALE dočasně.

Jistě jste už slyšeli “ ten hřib odřízni, nechej tam podhoubí a příští rok tam vyroste znova „? Je to jen pověra, ale má dobrý základ pro pochopení problematiky plísní versus sanační prostředky. Ten hřib,
pokud tam necháte podhoubí, nevyroste znova, ale to podhoubí uschne. Tak je to i u plísní, sanační prostředek ,,zabije,, plíseň pouze povrchově, ale pokud se nevyléčí, zdroj vlhkosti se objeví znovu a bohužel ve větším množství.
Před tím než začnete řešit, jak se zbavit plísní, musíte odhalit příčinu vzniku plísně!!!
Pokud to totiž neuděláte, bude se mikroskopický organismus tvořit
pořád dokola. Plíseň nejen ničí Váš majetek ale zároveň může vést k vážným respiračním problémům a alergiím.

Jaká je ideální vlhkost v bytě, domu?

Ideální relativní vlhkost vzduchu by měla být mezi 50 – 60 %.
Zde je nutné si uvědomit, že vlhkost vzduchu zvyšujeme běžnou činností v domácnosti, jako je například vaření, sprchování, zalévání květin, sušením prádla v místnosti apod., proto je nutné tuto vlhkost snižovat intenzivním větráním okny.
Zvýší-li se relativní vlhkost vzduchu nad 70 %, pak již vzniká rosný bod prakticky kdekoli a plísně tak mají ideální živnou půdu pro svůj růst. Nejčastěji se plíseň nachází kolem oken.

Nejčastější chyby:

Použitím nesprávných podpůrných klínků při montáži
Nesprávným použitím upevňovacích šroubů (okno se může lehce deformovat).

Profesionální instalace je stejně důležitá jako kvalitní okno. Nesmí chybět správná příprava stavebního otvoru, který by měl mít hladký, soudržný povrch.

Zcela zásadní je:

Dostatečné utěsnění připojovací spáry mezi oknem a ostěním.
Použití speciálních izolačních fólií, které chrání montážní pěnu před působenímpovětrnostních vlivů.

V zimním období nezapomínáme ani na dostatečné větrání, krátké a intenzivní. Nedoporučuje se mikroventilace, kdy stěny prochladnou a vzduch se nevymění.

Jaké jsou vnější faktory pro tvorbu plísní?

Špatná tepelná izolace: Pokud je dům špatně izolovaný, může dojít ke kondenzaci vlhkosti na stěnách a stropě.
Nevhodné užívání bytu: Vytváření vodní páry například vařením, praním a sušením prádla může vést k vzniku plísní. Pokud tato pára není odsávána digestoří a není odvětrávána, může se kondenzovat na stěnách a vsakovat do nich.
Špatná ventilace: Nedostatečné proudění vzduchu v místnosti může zadržovat vlhkost a podpořit tak růst plísně.
Nevhodné stavební úpravy: Plísně se často objevují v bytech s nevhodně provedenými stavebními úpravami.
Plastová okna: Plastová okna mají mnohem nižší prodyšnost než dřevěná okna, což může přispět k výskytu plísní.
Vysoká vlhkost: Plísně se vytvářejí v místnostech se zvýšenou vlhkostí vzduchu, jako jsou koupelny a kuchyně, ale i v jiných částech domova a za tím může stát únik vody, zatékání ze střechy nebo okapu, trhlina ve fasádě.

Zdravotní rizika a druhy plísní

Doma trávíme většinu svého času a pokud žijeme v domě s nezdravím prostředím, vystavujeme sebe a své blízké dlouhodobému přímému vlivu rizikových faktorů způsobujících chronická onemocnění. Lze tedy říct, že to, jak svůj dům postavíte
nebo zrekonstruujete bude mít konečný vliv na Vaše zdraví.
Odborníci odhadují, že na světě je přes 250 tisíc druhů plísní, ale dosud se jim podařilo identifikovat jen 100 tisíc. První věc, jak plíseň identifikovat je barva nebo množství pigmentových výtrusů, ale konkrétní druh podle barvy přesně nejde určit.
Takovou identifikaci, o jaký druh se přesně jedná lze určit v laboratorních podmínkách.
Všeobecně můžeme říct, že v našich zeměpisných podmínkách máme dle barev 5 druhů. Bílé, černé, zelené, žluté a červené.

Rozdělení plísní dle barev

Bílé plísně: Jelikož jsou na první pohled celkem nenápadné (na světlých površích, štuku, sádrové omítce, výmalbě) tím jsou dlouho neviditelné. Typické je pro ně mírně plesnivý zápach nebo přítomnost rybenek. Po nějakém čase zčernají. Nejčastější
výskyt v rozích místností, výklencích, za nábytkem u zdi, nebo ve sklepích. Dráždí sliznice a mohou vyvolat infekce dutin, častěji nachlazení, bolesti v krku, kašel, kožní onemocnění a můžou přejít až k chronické bronchitidě a bolestem kloubů.
Černé plísně: Tyto plísně jsou asi nejrozšířenější a také se jich lidé nejvíce bojí, jsou totiž nejodolnější. Přežijí ozáření a může se jim dařit i ve velmi vysokých teplotách až do 45°C. Tyto plísně se vyskytují ve vlhkém zdivu, nejčastěji je najdete na omítkách,
spárách mezi dlaždicemi. Jsou vysoce toxické a můžou vyvolat alergie, onemocnění ledvin až po velmi závažné infekce.
Zelené plísně: Tato plíseň je spojována se zkaženými potravinami, ale lze je také nalézt pod podlahovou krytinou nebo za obklady stěn. Může se objevovat spolu s dalšími plísněmi.
Nejčastější zdravotní rizika můžou být alergie, astma, bolesti hlavy, ale hlavně jsou původcem plicních infekcí.
Červené plísně: Objevujen se sporadicky a to většinou na papírových podkladech, protože potřebuje ke svému růstu celulózu.
Onemocnění dýchacích cest a astma je pro tyto spóry nejčastější.